Časté dotazy


Úvod » Tepelné hospodářství » Časté dotazy


1. Pokud bude u odběratelů pokračovat trend nižší spotřeby tepla ať již z jakýchkoli důvodů (klimatické podmínky, investice odběratelů do opatření snižujících prostup tepla, šetření teplem ve smyslu nepřetápění objektu) a předpoklad prodeje bude v konečném důsledku nižší, bude jednotková cena zvýšena?

Jednotková cena samozřejmě nepřímo závisí na celkové spotřebě TE. Jde o to, že stálé ekonomicky oprávněné náklady na provoz a údržbu technologií spojených s dodávkou TE neklesají v přímé závislosti na snižujícím se množství prodeje tepelné energie. Dále je skutečností, že vzhledem k režimu regulovaných cen naše společnost tvoří jen minimální zisk a proto nedisponujeme finančními rezervami k eliminaci cenových výkyvů. Intenzivně však pracujeme na snižování stálých i distribučních nákladů tak, abychom současný trend stabilizovali. Zároveň jsme našim odběratelům kdykoli k dispozici pomoci s optimalizací jejich odběrů, ať už nastavením ideálních otopných křivek, útlumových časových plánů apod.

2. Jakým způsobem projednává Teplo Zlín, a.s. změnu smluvních podmínek, zejména zvýšení ceny za jednotku s odběrateli?

Cena TE je regulovaná způsobem věcného usměrňování cen, tzn. do ceny lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň z přidané hodnoty. Jako dodavatel jsme povinni kalkulovat cenu TE v souladu s platnými cenovými předpisy, tj. zák. č. 516/1990 Sb., o cenách v platném znění a s cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu pro příslušný kalendářní rok, takže ani my, tím méně naši odběratelé nemáme možnost pravidla cenotvorby ovlivnit. Cena je pro všechny odběratele v dané cenové lokalitě stejná a je kalkulovaná podle velmi přísných zákonem daných a kontrolovaných pravidel. Z toho důvodu je projednávání cen s odběrateli bezpředmětné. Aktuální předběžná cena a předpokládané odběrové množství jsou vždy uvedeny v cenovém oznámení, které je rozesíláno dodavatelem na každé zúčtovací období (kalendářní rok). Je to postup, který je shodný pro všechny dodavatele energií, jako jsou mimo tepelné energie např. elektrická energie, plyn, ale také médií a služeb (voda, komunální služby).

U dodávek TE se uplatňuje cena předběžná, která vychází z předpokládaných, ekonomicky oprávněných nákladů a předpokládaného množství TE pro dané zúčtovací období, kterým je v našem případě kalendářní rok. Předpoklad prodeje TE v plánovaném roce vychází ze skutečností minulých let a změn v soustavě, které se odehrály nebo které se očekávají. Samozřejmě, největší vliv na prodej TE má fenomén zcela nepředvídatelný a tím je průběh počasí. Po skončení kalendářního roku je pak kalkulována cena výsledná, která vychází ze skutečně uplatněných ekonomicky oprávněných nákladů a skutečného množství prodané tepelné energie za ukončený kalendářní rok. To se následně projeví v ročním vyúčtování, kdy v souladu s cenovou doložkou dojde k dorovnání předběžné ceny na cenu výslednou, a to vratkou nebo doúčtováním na skutečně vyfakturované množství TE v daném zúčtovacím období. V případě teplého vývoje počasí v otopném období sice jednotková cena stoupá, ale vzhledem k nízkým odběrům jsou celkové náklady v Kč za toto zúčtovací období u každého odběratele nižší.

3. Je ve smluvních podmínkách s odběrateli zahrnuto povinné množství odebraného tepla? Pokud je předepsaný objem nižší, popř. vyšší nežli skutečnost, následují sankce? Jaké?

Dle zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) v platném znění musí každá smlouva o dodávce tepelné energie obsahovat pro každé odběrné místo předpokládané množství odběru tepelné energie. Jeho překročení nebo nedočerpání však v žádném případě není sankcionováno. Odlišují-li se dodávky TE pro konkrétní odběrné místo oproti ostatním odběrným místům v jedné cenové lokalitě specifickým technickým charakterem, množstvím odběru, specifickými připojovacími podmínkami lze sjednat individuální cenu, případně jednat o formě dvousložkové ceny TE s proměnnou složkou vztaženou na množství TE (skutečný odběr TE) a stálou složkou vztaženou na jednotku tepelného výkonu nebo množství TE (měsíční paušál). Tento postup přichází do úvahy výhradně u partnerů, kteří přešli na jiný způsob výroby TE a CZT by si chtěli ponechat pouze jako záložní zdroj. Kalkulace dvousložkové ceny TE však doposud v naší společnosti byla uplatněna pouze v případě výroby a dodávek chladu pro cenovou lokalitu Kongresové centrum Zlín.

4. Může bytový dům ovlivnit, zda mu bude za dodávku tepla účtována vyšší či nižší cena? Může si vybrat mezi způsobem měření spotřeby dle 1) nebo 2) ceníku Teplo Zlín, a.s.?

Nemůže. Závazný postup kalkulace ceny tepelné energie (TE) a podmínky pro její sjednávání je stanoveno v cenových rozhodnutích k cenám tepelné energie, které vydává Energetický regulační úřad. Dodavatel tepelné energie (TE) určuje pro svá provozovaná tepelná zařízení cenové lokality a cenu TE kalkuluje pro odběrná místa na stejné úrovni předání, kde je TE předávána odběrateli. Způsob měření spotřeby tedy vyplývá z technického řešení předání TE v daném odběrném místě.

5. Jaká je cena tepla ve Zlíně ve srovnání s jinými městy?

Ceny TE v rámci CZT se mezi jednotlivými městy značně liší a to v závislosti na charakteru provozovaného energetického zařízení (úroveň předání TE, použité palivo při výrobě, stáří a typ technologie) a majetkoprávní vztahy k provozovanému majetku, na konkrétním místním uspořádání a napojení na zdroj výroby tepelné energie, rozlehlost a morfologie obsluhovaného území apod. Ceny výrobců a distributorů TE jsou dostupné na jejich internetových stránkách. Základní porovnání cen TE v rámci ČR lze provést rovněž z údajů zveřejněných stránkách ERÚ http://www.eru.cz. Namátkou uvádíme ceny pro sekundární distribuční okruhy pro rok 2016: Brno 644,35 - 667,92 Kč/GJ, Přerov 530,51 - 553,89 Kč/GJ, Liberec 698,90 - 792,90 Kč/GJ vše včetně DPH . Pro Teplo Zlín, a.s platí, že se úrovní jednotkové ceny pohybuje mírně nad celorepublikovým průměrem. V absolutním vyjádření jsou však náklady na teplo z CZT ve Zlíně průměrné. Toho již několik let dosahujeme optimalizací spotřeby prostřednictvím špičkového technologického vybavení, zejména v oblasti měření regulace. To ostatně potvrzuje i řada ocenění, kterých naše společnost v minulosti dosáhla.

6. Jaká se stanoví úhrada za dodávku teplé vody a jaká musí být její teplota?

Cena dodávky 1 m3 teplé vody (TV) není stanovena ani regulována žádným cenovým předpisem. Pokud se údaje o ceně za 1 m3 teplé vody vyskytují, jedná se o průměrné orientační hodnoty stanovené jako podíl celkových nákladů na teplou vodu v Kč a jejího množství v m3 . Náklady na přípravu TV tedy zahrnují cenu za tepelnou energii spotřebovanou k ohřátí studené vody, dohřevu cirkulace a cenu vody samotné (vodné a stočné) v konkrétním místě odběru. V praxi to znamená, že se cena teplé vody mezi jednotlivými odběrnými místy (domy) liší. Tato cena je závislá zejména na konkrétním množství tepelné energie potřebné k ohřátí 1 m3 studené vody na požadovanou teplotu.

V minulých letech společnost Teplo Zlín, a.s. investovala značné investiční prostředky do přebudování rozvodů na tzv. dvoutrubní systém. Jedná se o systém, kdy je teplá voda ohřívána z primerního okruhu až v místě předání odběrateli. Tím se významně zkrátila délka rozvodů teplé vody, klesla spotřeba tepla na dohřev cirkulace s tím spojené náklady.

Rozúčtování nákladů v Kč na poskytování TV mezi jednotlivé spotřebitele v domě je upraveno v od 1. 1. 2016 vyhl. č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody. Základní složka nákladů na teplo spotřebované pro ohřev teplé vody činí 30% a spotřební složka 70% nákladů. Studená voda se účtuje 100% dle naměřené spotřeby. Rozúčtování nákladů na vytápění a poskytování teplé vody zpravidla provádí správce domů jedenkrát ročně.

Platná norma stanoví povinnost dodavatele zajistit teplotu v rozmezí 45 - 60 oC na výtoku. Pokud si daný dům sjedná v rámci tohoto intervalu vyšší teplotu teplé vody, zaplatí víc za spotřebované teplo na 1 m3, avšak následná spotřeba při míchání teplot spotřebiteli bude nižší. Obecně však platí, že výhodnější jsou nižší teploty teplé vody, neboť se tím významně snižují ztráty v rozvodech mezi výměníkovou stanicí a spotřebitelem. Zároveň je samozřejmě nutné zachovat potřebný komfort pro spotřebitele, proto se nejvíce osvědčuje nastavení teploty v rozmezí kolem 50 - 55 oC.

7. Jaké jsou výhody systému centrálního zásobování teplem pro jeho odběratele?

I přes problémy s cenovými výkyvy v posledních letech má CZT několik nesporných výhod. Jedná se především o spolehlivost a uživatelský komfort. Odběratel nemá vůbec žádnou starost s obsluhou a údržbou energetického zařízení. Veškeré nutné úkony jako jsou nastavení provozních parametrů, opravy a údržba, zákonem předepsané revize apod. stejně jako úhrada souvisejících ostatních stálých nákladů zajišťuje dodavatel tepla. Stejně tak i veškeré investice spojené s dodávkou tepla až na úroveň jednotlivých domů jsou k tíži dodavatele. Málo se mluví také o tom, že z hlediska regionálního pohledu místních obyvatel je CZT nejekologičtější možný zdroj. Teplárna ALPIQ jako zcela odsířený a vysoko emitující zdroj má nulový vliv na místní ovzduší na rozdíl od např. lokálních kotelen. CZT není hlučné jako tepelná čerpadla ani nepotřebuje výstavbu nevzhledných objektů v obytné zástavbě či volné krajině.

8. Kdy začíná a končí topné období?

Je řešeno vyhláškou č. 194/2007 Sb., jež stanoví mimo jiné otopné období, které začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku. Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den. Vytápění bytů a nebytových prostor se omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. Při následném poklesu průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod +13 °C se vytápění obnoví. V případě souhlasu nejméně dvou třetin konečných spotřebitelů se vytápí mimo otopné období, pokud to vyžadují venkovní teploty a je-li to technicky možné. Vyhláška stanoví i další podmínky vytápění.

 

O společnosti

Základní informace

Orgány společnosti

Ocenění, certifikáty

Tepelné hospodářství

Ceny tepelné energie

Výhody CZT

Důvody, proč chtít teplo od nás

Dokumenty ke stažení

Časté dotazy

Tipy pro úsporu energie

Legislativa

Slovníček pojmů

Mapa rozvodů tepla

Kontakty

Kontakty

Podatelna

Kde nás najdete

Napište nám

Ostatní služby

Pronájem nebytových prostor

Vodo-topo

Elektro

Měření a regulace tepla

Měření termokamerou

Ceny služeb

Tiskové centrum

Aktuality

Dotační program OPPIK

Výroční zprávy

Užitečné odkazy

Sdílené dokumenty

 

© 2016 Teplo Zlín, a.s.